MORUŠÁRNA

Výtvarný projekt Morušárna byl vytvořen v rámci předmětu Základy plošné a prostorové tvorby I. v 1. ročníku zimního semestru 2023/2024 pod odborným vedením Mgr. Lenky Tsykolia. Jedním z ústředních projektových zaměření paní magistry je společenský apel na nevyužitou půdu a způsob intervencí člověka v přírodě. Současná společnost se postupně vzdaluje od své prapodstaty a přirozenosti.Místa jsou vytěžena a postupně degradují, když už původní účel nedostačuje novým nárokům.

Na začátku semestru jsme podnikali workshopy upozorňující na vzniklý, nejen ekologický problém, v zabraném území se skladovými kontejnery Metrotrans, které se nachází v městské části Uhříněves v Praze. Zde jsme se věnovali pozorování území krajiny a jejího bezprostředního okolí a reagovali kreativním zpracováním zkoumané tématiky.

Zadáním individuální semestrální práce bylo najít nevyužité místo či oblast a výtvarně na ni upozornit. Jedním z nejsilnějších impulzů bývají místa, ke kterým má člověk vytvořen osobní vztah. Rozhodla jsem se proto ve svém projektu zaměřit na místo, které je součástí mého života již čtrnáctým rokem.

Praha 8 – Kobylisy – Základní umělecká škola Klapkova

ZUŠ Klapkova je pro mě zásadním útočištěm a místem, které od útlého věku navštěvuji. Je mi zde umožněna má kreativní umělecká činnost. Umělecká škola má k dispozici prostory ve dvou sousedících budovách a malou budovu tzv. staré “Morušárny”. Morušárna se stala hlavním aktérem mého projektového záměru. Díky podpoře vyučující Mgr. Aleny Zastěrové a vstřícnosti vedení umělecké školy, čímž jim tímto velmi děkuji, mi bylo umožněno vstoupit do prostoru, který kolemjdoucí z vnějšku ničím zvláštním nezaujme, není aktivně využíván jinak, než jako skladiště a v podstatě jen tak sám bez zhodnocení „existuje“.

Morušárna je malá budova osamoceně stojící na pozemku ZUŠ Klapkova. Na základě zjištěných informací byl tento prostor využíván jedním u učitelů školy k pěstování housenek motýla bource morušového a výrobu pravého přírodního hedvábí. Kukly ani pozůstatky po nich zde již nenajdete, ani pana učitele, který na škole již nepůsobí. V minulosti byla tato záliba oblíbeným koníčkem. Protože se po jeho odchodu nenašel další následovník, který by pěstování housenek a starost o kukly převzal, přestal být tento prostor využíván. Bez většího povšimnutí okolního světa zůstal zanechán v podstatě sám sobě.

Stromy morušovníku nejsou v České republice častou ozdobou zahrad a veřejných prostranství. V naší zemi je najdete jako ojedinělé exempláře specializovaných botanických zahrad. Na pozemku umělecké školy však tato vzácnost roste volně přístupná k prohlídce veřejností. Listy těchto ovocných stromů jsou totiž jediným zdrojem potravy housenek motýla bource morušového a tak pan učitel, který zde bource pěstoval, nutně pro ně potřeboval i morušovníky. Tato skutečnost o učiteli a o stromech v zahradě není veřejnosti známa.

Budovy a prostory ZUŠ Klapkova jsou mým útočištěm již po mnoho let. První vzdělávací stupeň jsem na této umělecké škole zakončila obhajobou projektu výtvarných studií různých druhů brouků. K hmyzu a to jak broučkům, motýlům, vážkám apod. mám blízko dlouhodobě. Zvolila jsem navrátit zpět kukly Morušárně, jako projektový cíl.

Po první návštěvě Morušárny a pořízení vstupní fotodokumentace prostoru dostala má vize první obrysy. Hledala jsem vhodnou látku jako materiál, který bude představovat hedvábné vlákno tvořící se na kuklách bource. Děkuji tímto všem dobrovolníkům za jejich skvělý přístup během celého procesu tvorby. Měla jsem jasné představy o výsledných fotografiích a emocích, které mají v divákovi vyvolat. Účastníci projektu byli omotáni netkanou textilií, jejíž celková délka byla 15m a kterou jsem nastříhala tak, aby se do ní mohli obalit jako do deky. Tím postupně vznikala textura kukly. Pro výsledný efekt bylo důležité, aby figuranti měli na sobě bílý oděv. Jiná výrazná podkladová barva než bílá by narušila efekt kontrastu tmavého prostoru Morušárny a bělosti kukel. V Morušárně bylo chladno, vlhko, prach, pavučiny a podlaha nepříjemně studená. Vážím si proto odhodlání figurantů naplnit moji uměleckou vizi. V pozici dítěte, která je známá z praktikování cvičení jógy, jsem rozestavovala „kukly“ na různé pozice podle toho, jaké emoce vytvářelo zobrazení v hledáčku fotoaparátu. Z množství fotografií, které jsem ten den udělala, jsem postupně vybrala ty, které byly zahrnuty do výsledné série.

S velkým potěšením oznamuji všem, kdo budou číst tyto řádky, že jak paní učitelka, tak posléze vedení umělecké školy díky mému projektu spatřilo dosud nevyužitý potenciál Morušárny. Dosud sloužila jako odkladiště a skladiště. Aktuálně jsou konkretizována možná využití prostoru. Jedna ze zvažovaných možností je ateliér pro žáky a studenty výtvarného oboru nebo výstavní prostor pro jejich díla, možná je zkušebna pro hudební obor. Jsem ráda, že jsem od všech, koho jsem oslovila, získala podporu a je možné, že mi bude umožněno na projektu Morušárny dále pracovat a rozvíjet ho.

Soubor vybraných fotografií můžete vidět vystavené na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, Magdalény Rettigové 4 na Praze 1 v nejvyšším patře přímo nad schodištěm u Katedry výtvarné výchovy.